Antonín Kolář
Antonín Kolář (1841-1900) přišel do Bulharska hned po osvobození země v roce 1878, předtím žil rok v Bukurešti, kde pracoval s dalším Čechem, Jiřím Proškem, který se rozhodl odjet do Bulharska. Kolář byl velmi vzdělaný muž, v pouhých 18 letech se účastnil povstání v Polsku, poté studoval v Praze, působil v Bělehradě a studoval na univerzitě ve Vídni a v Paříži. Pravděpodobně i zásluhou Jiřího Proška byl Antonín Kolář jmenován městských architektem nově zvoleného města Sofie. Dne 3. dubna 1879 Ústavodárné shromáždění jednomyslně zvolilo Sofii za hlavní město Bulharského knížectví, město mělo celkem 2 školy, 10 hostinců, něco málo přes 3 000 domů a cca 11 700 obyvatel. Český historik Konstantin Jireček, který přijel do Sofie téhož roku, to popsal takto: "Ulice se točí kolem nízkých domů ze dřeva nebo hlíny. Orientální obchody, bláto všude kolem, obrovské louže. Novorozené El Dorado Východu, které láká mnohé dobrodruhy z Východu i ze Západu."
Jednou z prvních zakázek, které přijal, bylo vybudování nejmodernějšího hotelu v této části Evropy – Grand Hotel Bulgaria. Nachází se hned vedle královského paláce a jeho stavba trvala tři roky – od roku 1882 do roku 1885. V hotelu bydlelo mnoho politiků a důstojníků, diplomatů, novinářů a hudebníků, renomovaných spisovatelů a herců. Vedle byla kavárna Bulgaria, opět navržená Kolářem. Až do 1. světové války byl kulturním a společenským centrem hlavního města. Hlasy intelektuálů a veřejných činitelů, kteří ji navštěvovali, vyslyšeli královští radní i politická třída.
Příjezd architekta Kolara do Sofie v roce 1878 znamená začátek moderního urbanismu. Navrhl však také velké množství symbolických prostor a budov města, jako je Hlavní nádraží, Městské zahrady, pomník Vassila Levského, Ministerstvo války a Klub důstojníků, Vojenská akademie a mnoho dalších.
Význačné projekty v Sofii
Mezi významné návrhy a realizace architekta Adolfa Václava Koláře patří:
■ rekonstrukce tureckého Konaku na knížecí palác (v letech 1880–1882);
■ projekt a rekonstrukce zahrady v předním Konaku na městský park Garden City (1879);
■ výstavba dělostřeleckých kasáren;
■ navrhl pomník Vasila Levského, ten byl vybudován podle architektova návrhu z 29. července 1878 a slavnostně odhalen
22. října 1895;
■ návrh a realizace budovy Grand Hotel Bulgaria (1880–1885);
■ návrh a realizace Ministerstva války (1879–1885), v současnosti Ministerstvo obrany (pře- stavba z let 1925 a 1938);
■ projekt triumfálního oblouku k přivítání prince Ferdinanda (1887);
■ návrh a realizace vojenské školy (1877), objekt byl rekonstruován (1937) na Vojenskou akademii GS Rakovski;
■ návrh a realizace hlavního nádraží v Sofii (1888–1890) ve spolupráci se svým krajanem Proskem;
■ návrh a realizace Vojenského klubu (1895–1898), dokončen byl v letech 1898–1903 N. Lazarovem a F. Gruenangerem;
■ návrh a realizace hotelu Crystal Palace na ulici Shipka, ze kterého je zachována fasáda v několika prvních patrech.